Včely

včely

Včela medonosná.

Včela medonosná žije ve společenství zvaném včelstvo. Jedná se o jednotku, která je tvořená jednou oplozenou a kladoucí matkou a jejím potomstvem, což jsou včely – dělnice a trubci. Tito jednotliví členové jsou na sobě navzájem závislí a nejsou schopni samostatného života. Ve vrcholném období rozvoje je včelstvo tvořeno jednou matkou, několika stovkami trubců a 60-80-ti tisíci včel, dělnic. K tomuto společenskému uspořádání, jako vysoce organizovaného celku, včely dospěly během svého vývoje, trvajícího již téměř sto miliónů let.

Matka

Matka je nejdůležitější člen ve včelstvu. Líhne se z oplozeného vajíčka, larvička je po celou dobu svého vývoje krmena mateří kašičkou, ve které v podstatě plave. Je podstatně větší než dělnice, měří okolo 25 mm. Jejím jediným úkolem ve včelstvu je klást vajíčka. V období rozvoje včelstva klade denně 1500-2000 vajíček denně. Zajišťuje tak rychlou obnovu dělnic a trubců, vedoucí ke zvětšení počtu jedinců ve včelstvu. Nevykonává v úle žádné další práce, nemá vyvinuté žádné pracovní orgány. Neprodukuje ani vosk. Na rozdíl od dělnic produkuje v kusadlové žláze feromon, tzv. mateří látku, jejíž chemické složení je jedinečné a zároveň jiné pro každou matku ve včelstvu. Tento feromon si včely od matky odebírají a navzájem mezi sebou předávají. Dochází k jeho kolování ve včelstvu, včely se podle tohoto feromonu poznávají a ostatní vetřelce s jinou „vůní“ rychle vystrnadí nebo usmrtí. O kladoucí matku se starají mladušky a krmí ji mateří kašičkou, kterou produkují ve svých hltanových žlázách. Tvoří doprovod matky a chrání ji před případným nebezpečím. Matka se může dožít až pěti let. V produkčních včelstvech se chovají matky maximálně do dvou let produkce. Matky pro odběr plemenného materiálu se chovají déle.

Dělnice

Dělnice je nejpočetnější člen ve včelstvu. Bývá velká do 14 mm. Ve vyzimovaném včelstvu bývá mezi 10-15-ti tisíci dělnic. Na vrcholu rozvoje bývá ve včelstvu okolo 50-70 tisíc dělnic. Dělnice během svého života prochází různými „funkcemi“ v úle. Mladušky po vylíhnutí čistí plásty, zahřívají plod, produkují vosk a staví z něho plásty, krmí plod, matku a trubce, udržují pořádek v úle, zpracovávají nektar donesený do úlu létavkami. Na konci tohoto období střeží česno úlu (strážkyně) proti vetřelcům. Po tomto období se z mladušky stává létavka a jejím úkolem je přínos nektaru, pylu a propolisu do úlu. Ten předává mladším kolegyním ke zpracování.

Trubec

Trubec je včelí samec. Ve včelstvu pobývají trubci pouze v letních měsících. Líhnou se z neoplozených vajíček. Ve včelstvu jich žije okolo 800 jedinců. Většinu času tráví trubci v úle, kde pomáhají udržovat klima. Mladé trubce krmí mladušky, starší se krmí sami. V určitém stáří vylétají ven z úlu na prolety a na tzv. trubčí shromaždiště. Sem zalétají mladé matky na oplozovací lety. Hlavním úkolem trubce je spářit se s mladou matkou a oplodnit ji. Po tomto úkonu trubec umírá. V období podletí – červenec, srpen, kdy se projevuje nedostatek snůšky, nebo snůška ustane úplně, dochází k vytlačování trubců do nižších částí úlu, do podmetu. Dělnice je přestanou krmit a z podmetu je vytahují za křídla a nohy, vyhazují ven z úlu, kde hynou hladem a chladem. Nadneseně se tomuto období říká „dívčí válka“.

Rojení

Rojení je přirozenou vlastností včelstva a je to od počátku jediný přirozený způsob množení včelího společenstva. Příčin rojení je celá řada. Někdy je pouze jedna, jindy je to souhra několika příčin vedle sebe. Nejčastěji to bývá nedostatečný úlový prostor, nadbytek zavíčkovaného plodu nad otevřeným plodem, omezení kladení matky náhlou a silnou snůškou, snaha včelstva o výměnu staré nebo nějak poškozené matky, atd. Včelstvo se zpravidla vyrojí po zavíčkování prvního matečníku. To je buňka, kterou postavily včely na okraji plástu, matka ji zakladla a včely vylíhnutou larvičku krmí, jako budoucí matku.

Pokud včelař nepostřehne, že se mu včely vyrojily se starou matkou, může dojít k dalšímu vyrojení včelstva. Těmto rojům říkáme poroje. Včelstvo v obavě o svou existenci narazí více matečníků, které se líhnou současně nebo postupně. První vylíhnutá matka hledá takové matečníky, aby své sokyně zlikvidovala. Pokud se jí to včas nepodaří, je v úle několik mladých matek. Tyto matky vydávají zvláštní zvuky a říkáme, že „týtají“, „kvákají“ atd., podle toho, kolik jich v úle je. Dávají signál zbylým včelám k dalšímu rojení. Tyto poroje bývají zpravidla menší a nemají naději na přežití do další sezóny. Včelstvo takto vyrojené nedá žádný medný užitek a je nutné jej napravit oddělkem. U produkčních včelstev je rojení nežádoucí. Omezuje se odebíráním plodových plástů v období rozvoje a tvorbou oddělků. Včelstvům se tak zvaně pouští žilou.

Nevčelař při rojení nemusí propadat panice. Včely, když se rojí, tak si hledí svého rojení a ničeho jiného. Velké hučení může na někoho působit děsivě, a přesto není nutné propadat panice. Je zapotřebí zachovat klid a chladnou mysl. Po usednutí roje včely považují teritorium za své, jako v úle a není vhodné je nějak vyrušovat. Roj, pokud pozitivně víme, že je náš, sklepneme do rojáčku a dáme na tři dny do sklepa. Po této době usadíme do úlu a nakrmíme. Roje neznámého původu je nutno zlikvidovat.

Svíčky ze včelího vosku

Vyrábíme svíčky lité do forem, ktere hoří jasným plamenem a šíří jemnou vůni.svíčky

Svíčky si můžete objednat
v našem e-shopu